Nezačíná v Jablonci nad Nisou, ale u Keltů, tedy přibližně od 5. století př. n. l.. Ti se zabývali výrobou skleněných perliček, korálků a knoflíků. Později, až v 9. století, ve výrobě pokračovali řemeslníci na Velké Moravě a na západním Slovensku. Známé jsou velkomoravské skleněné gombíky nalezené převážně v dětských hrobech, dále pak skleněné perly a barevné skleněné korálky.
Bižuterie je v podstatě totéž co šperk, jen je vyrobena z běžných materiálů, tj. z obecných kovů, skla, plastických hmot, keramiky, přírodních materiálů apod. Historie výroby skla v českých zemích sahá až do první poloviny 14. století. Kvalita vyráběného skla se postupem času zlepšovala, až vzniklo sklo označované jako český křišťál.
Historie jablonecké bižuterie sahá do 17. století, kdy se na Jablonecku brousily kameny, drahokamy a bižuterními kameny. V 19. století po bižuterii a broušeném sklu byla veliká poptávka a začaly vznikat nové brusírny a hutě. Velký rozvoj zažívalo kromě bižuterie také broušené sklo, tzv. mačkané skleněné knoflíky. Vznikaly ve výrobnách zvaných „mačkárny“, kde se z dlouhých barevných tyčí ukrajovala kolečka, jež se speciálně promačkávala do tvarů knoflíku. V první polovině 20. let tvořil jablonecký vývoz úctyhodných 8 % exportu celého Československa. Ve 30. letech se zde vyrábělo více než 100 druhů bižuterie.
Po válce, v roce 1948 došlo ke znárodnění všech podniků a o výrobu a prodej bižuterie se začal starat stát. Vznikl Výzkumný ústav skla a bižuterie a v 60. letech prošla většina podniků modernizací a tehdejší Československo se stalo velmocí ve výrobě bižuterie. Po roce 1989 se podniky opět dostaly do soukromého vlastnictví. Kvalitní česká bižuterie je ve světě stále velkým pojmem, krásy, luxusu, kvality a dobře odvedeného řemesla.
Kam za českým sklem?
Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou
